id-card.svg

Turistické vízum

globe.svg

Nejpříznivější, co se počasí týče, jsou letní měsíce.

Květen až září

euro.svg

Króna

plane.svg

Letenka

## Hlavní město Islandu

Divoká a vulkanicky aktivní příroda uchvátí již při příletu do hlavního města Reykjavíku. Před přistáním letadla Vás při pohledu na doutnající gejzíry, pusté pláně a apokalypticky vyhlížející krajinu napadne, že jste se ocitli na konci světa. Opak je ale pravdou, protože na Islandu rozhodně zažijete spíše více než méně dobrodružství a zážitků, na které byste kdekoli jinde jen těžko narazili.

V Reykjavíku žije 129 tisíc obyvatel a jedná se o největší a nejlidnatější město na ostrově. Žijí zde až dvě třetiny obyvatel celého ostrova. Vzhledem k poloze ostrova si v letních měsících užijete nepřetržitého světla, zatímco v zimě jsou to pouhé čtyři hodiny světla denně. Díky světlým letním dnům je ostrov proslulý svým nočním životem, má pro tyto alkoholové noci i speciální slovo: RUNTUR.

## Vlajka Islandu

Červený, bíle lemovaný kříž, na modrém plátně - to je vlajka ostrova. Modrá barva má symbolizovat moře a oblohu, bílá zase gejzíry, ledovce a sníh. Vztah Islandu k ostaním skandinávským státům, hlavně k Dánsku, které od 14. Století Island ovládal, znázorňuje červený kříž.

## Počet obyvatel Islandu

Obyvatelé země ohně a ledu jsou potomci norských osadníků a keltů a ze začátku mohou působit jako bručouni, ale nakonec se do islandské povahy zamilujete, protože lidé jsou zde pokojní a klidní. Možná proto se Islanďané dožívají velmi vysokého věku (81,1 let). Staré islandské přísloví praví, že: „Každý chce žít dlouho, ale nikdo nechce být starcem!“ a to je přesně ta definice, kterou ve svém klidném životě ctí v každém věku a tento um bychom se od nich měli my evropané, naučit.

V roce 2020 žije na Islandu 364 tisíc lidí, u kterých je až 93% potomci norských a keltských osadníků.

## Svátky na Islandu

Jako u nás, připadá 1. leden na odpočinkový den po oslavách Nového roku.

Během února slaví islanďané svátek **Porrablót** - v dřívějších dobách se lidé scházeli u večeře a přednášeli básně na počest boha Pórra. I dnes se lidé scházejí k večeři, nicméně probírají u ní spíše veškeré novinky ze svého života.

Konec února až začátek března jsou svátky, které předcházejí velikonočnímu půstu, dělí se na tři dny:

- **Pondělí je Bolludagur** - svátek si užívají hlavně děti. Podle tradice dostávají od rodičů takzvaný bollur, což je takový český větrník, jen \* nepatrně větší a plněný marmeládou nebo karamelovou polevou.
- **Sprengidagur** - český masopust. Islanďané konzumují velké množství skopového masa a jako přílohu hrášek.
- A jako poslední je **öskudagur** - u nás vychází na popeleční středu, kdy děti chodí od domu k domu, zpívají a koledují.

Březen - duben - **Velikonoce Páskar** - místní obyvatelé se užívají hlavně pracovního volna a trácí čas s rodinou.

**První čtvrtek po 18. dubnu** - první letní den **Sumardagurinn fyrsti**. Starý nordický kalendář dříve upravoval pouze dvě roční období. I v tento den si místní užívají volna. Scházejí se na náměstích a v centrech a oslavují. Konzumují hlavně zmrzlinu, protože bývá hezké počasí.

První víkend v červnu - dny námořníků Sjómannadagurinn. Konají se nejrůznější akce, převážně v přístavech, protože se oslavuje moře, jež poskytuje mnoha lidem obživu. Výstavy, výlety lodí, závody plachetnic, ochutnávky plodů moře.

**17. Června - den nezávislosti**, oslava narození Jóna Sigurðssona (představitel hnutí za nezávislost) - Velký svátek, obrovské národní oslavy. Výlohy se zdobí barvami Islandu a Jónovými portréty. Konají se průvody, koncerty, ulice ožívají.

Sledování východu i západu slunce využívají Islanďané hlavně o nejdelším dni v roce a to je **21. června**. Slunce v tento den vychází v 2:54 a zapadá až po půlnoci v 00:04. Ideální den pro výlety do přírody a pozorování tohoto přírodního úkazu.

**Svátek obchodníků** - první víkend v srpnu a pondělí (Verslunarmannahelgi) - svátek byl původně pro zaměstnance ve službách, měli si odpočinout. Dnes mají již volno všichni a právě prodavači musí do práce, aby si lidé mohli nakoupit. Tento svátek je velmi často spojovaný s kempováním, výlety do přírody a hlavně popíjením alkoholu. Nejaktivněji se slaví zejména na ostrovech Vestmannaeyjar.

**Třetí víkend v srpnu** – **Menningarnótt** (reykjavícká noc kultury) - moc hezky pojatý svátek, kdy se ulice hlavního města otevřou koncertům, stejně tak jako bary a kavárny. Někteří místní dokonce pořádají dny otevřených dveří u sebe doma a zvou kolemjdoucí na kakao a něco dobrého. Vše končí velkým ohňostrojem a poté se popíjí až do rána.

**1. prosinec – Den nezávislosti** - oficiální svátek, nicméně lidé pracují a tak moc neoslavují.

**21. prosince** - nejkratší den – v Reykjavíku slunce vychází v 11:22, zapadá v 15:30 - oslva moc není, je již zima, lidé se nejraději zdrřují vevnitř a navíc mají před vánoci spoustu práce.

**23. prosince** - den oslav svatého Þorláka, **Þorláksmessa** - Porlák byl islandsý světec, biskup, který 23.12. 1193 zemřel. Předvánoční přípravy vrcholí, obchody mají otevřeno skoro do půlnoci.

**24. prosince** - **Vánoce, Jól** - vánoční doba vypadá na islandu podobně jako u nás. Islanďané se sejdou u večeře, rozdají si dárky a poté se konají vánoční mše. Den po Vánocích je obvyklé navštěvovat rodinu.

**31. prosince** - **Silvestr, Gamlárskvöld** - velmi podobný jako u nás. Kromě velkého množství alkoholu, co se v tento večer vypije si lidé také zkouší nejrůznější pyrotechniku, kterou v největším množství odpálí o půlnoci.

## Znak Islandu

Státní znak Islandu nám ukazuje islandskou vlajku, obklopenou netradičně čtyřmi (obvykle jsou jenom dva) štítonoši. Jedná se o mytologické postavy - býk = ochránce jihozápadu, orel nebo gryf = ochránce severozápadu, drak = ochránce severovýchodu a gigant nebo obr = ochránce jihovýchodu
Tento znak se používá od data vyhlášení republiky, což byl rok 1944

## Měna na Islandu

Na ostrově můžete zaplatit islandskými korunami - króna (ISK).

- Hodnota mincí - 1, 5, 10, 50, 100 ISK
- Hodnota bankovek - 500, 1000, 2000, 5000

Nejdražší v zemi je alkohol. Ostatní ceny jsou srovnatelné jako v jiných skandinávských zemích.

Směnit peníze je možno v bankách, klasické směnárny na islandu nenajdete, nebo můžeme peníze získat z bankomatu. Platební kartou zaplatí téměř cokoli a kdekoli.

### Ceny na Islandu

Ceny se liší většinou dle toho, zda nakupujete v hlavním městě nebo na periferii. Většinu věcí, od jídla, přes léky až po drogistické zboží hledejte v supermarketech. Nejznámější jsou Bónus, Krónan, Samkaup nebo Nettó. Malé podniky jako pekárny jsou jen ve větších městech a není jich moc. Pokud ale odjedete z hlavního města, budete odkázáni pouze na benzínové pumpy. Alkohol nakoupíte hlavně ve státním obchodu Vínbuðin.
Obchody otevírají standardně až kolem 11 hodiny a zavírají brzy, už kolem 18. Hodiny. Což může, vzhledem k dlouhému dni, být občas matoucí.

Orientační ceny produktů na islandu:

- Pivo v obchodě (plechovka) - 300-364 ISK / 53-64 CZK
- Pivo v restauraci 0,5l - 800-990 ISK / 141-175 CZK
- Káva v kavárně - 350-450 ISK / 62-79 CZK
- Lepší oběd v restauraci - 3 290–4 900 ISK / 581-865 CZK
- Šunka plátky - 360 ISK / 64 CZK
- Bageta 185 ISK / 33 CZK

**Z Evropana Islanďanem?** Jedině přes kuchyň! Mezi největší pochoutky ostrova elfů patří samozřejmě dary moře. Omega 3 hledejte téměř v každém jídle, které v restauraci dostanete na talíř. Po Japonsku je Island druhou zemí s největší konzumací ryb. Pozor však na nejoblíbenější islandskou pochoutku. Pokud v jídelním lístku zahlédnete, že podávají **„Hárakl“**, dobře si rozmyslete, jestli Vám to zkoušení nových věcí přinese vždy jen něco dobrého. Jedná se totiž o hluboce **fermentovaného žraloka**. Tuto pochutinu jinde na světě nenajdete a také na ní jen tak nezapomenete. Maso žraloka malohlavého má velmi pronikavou vůni. Žralok malohlavý je nejseverněji žijící ryba a aby se jeho tělo mohlo vyrovnat s nízkým teplotami je **prosyceno dusičnatými látkami** a ty jsou ve větším množství toxické. Maso se napřed musí nasekat na 30 cm tenké plátky, vložit do štěrkem vysypané díry a zatížit těžkými kameny, které vytlačují toxickou šťávu z masa ven. A celých 6 – 12 týdnů se maso pomalu rozkládá pod zemí a dalších 4 – 5 měsíců se suší pověšené na suchém místě. A odměnou za několikaměsíční úsilí je Vám čpějící maso, s nádechem rybiny, které se konzumuje párátkem a zapíjí kmínovou pálenkou.

## Zajímavosti o Islandu

V této zemi kontrastů není nouze o adrenalinové zážitky, romantické dojmy a kulturní akce. Romantické duše potěší sledování polární záře, neboli Aurora Borealis, pojmenovaná podle římské bohyně úsvitu. Na tento sluneční jev je potřeba si vyhradit alespoň týden. Noc musí být jasná a sluneční aktivita dostatečně silná, ale tento nevšední zážitek předčil i ty nejdivočejší představy zkušených cestovatelů, kteří záři popsali jako nejsilnější moment jejich života. Nejčastěji lze tento jev, způsobený slunečnou aktivitou a magnetickým polem země, pozorovat v severní části ostrova.

Pro dobrodruhy čeká na Islandu ještě mnohem více zážitků. Mezi nejoblíbenější patří raftingové a kajakové sjezdy okolo Islandu. Kde jinde můžete v jednom dni nahlédnout do všech stádií vývoje planety. Proměnlivé počasí má za následek, že po každém probuzení se ocitnete v úplně jiné krajině, než do jaké jste den předem uléhali. K adrenalinovému zážitku přispívá i všudepřítomný zápach síry, který Vám připomene, že po namáhavém sjezdu na Váš čeká horký přírodní gejzír, který Vaše svaly opět uvolní a navíc Vám předá něco málo z dlouhověkosti obyvatel. Společně s nesčetným množstvím vodopádů jsou horké gejzíry dalším unikátním úkazem, ze kterého nespustíte oči. Gejzír Strokkir chrlí vodní proud do výšky 30 metrů, ale pokud hledáte opravdového velikána mezi gejzíry navštivte Velký Geysir, který dal pojmenování všem gejzírům světa a svůj tryskající proud vody dokáže dostat až do výše 80 metrů.

Když už budete mít adrenalinu plné zuby, přenechejte řízení lodi zkušenějším a vyplujte dále na otevřené moře. Odměnou se určitě stane plejtvák malý, který Vaši loď několikrát líně obkrouží a na rozloučenou máchne ocasní ploutví. Ano, řeč je o velrybách a jejich pozorování ve volné přírodě. Další zážitek, o kterém jste si nikdy nemysleli, že by se Vám mohl stát si můžete odškrtnout.

## Důležité kontakty

**Kam zavolat v případě nouze na Islandu?**

Tísňová linka: 112 (policie, požárníci, lékařská pomoc)

První pomoc: +354-525-1000

Policie: 114

Hasiči: 112

**Telefonní předvolba** Islandu je **+354.**

**Kontakty na velvyslanectví České republiky na Islandu:**

**Adresa:**

```txt
Velvyslanectví České republiky
Raudagerdi 49
108 Reykjavik, Iceland
```

**Telefon**: 00354/5873000

**E-mail**: london@embassy.mzv.cz

Další kontakty najdete na stránkách

large_IS.jpg

medium_IS.jpg

small_IS.jpg

thumbnail_IS.jpg

Na Islandu najdete 464 autorizovaných letišť. Je to zřejmě číslo, se kterým jste nepočítali, ale islandská příroda si to vyžaduje, nakolik mnoho míst je dostupných pouze lodí nebo letadlem. Na Islandu neexistuje železniční přeprava, což značně přispívá k zvýšení letecké přepravy. Většina letišť je samozřejmě jiné velikosti na jakou jsme zvyklí a leteckou přepravu zajišťují čtyři hlavní letiště.

{{</ guide-perex >}}

## Seznam letišť

Na Islandu neexistuje železniční přeprava a proto má Island mnoho letišť.

### Mezinárodní letiště Keflavík

KEF je největší letiště na Islandu a s největší pravděpodobností při své návštěvě přiletíte a odletíte právě z tohoto letiště. Letiště je vzdáleno 45 minut z centra Reykjavíku.

Rozloha letiště je 25 km2, nacházejí se zde 3 letištní dráhy, terminál a administrativní budovy.

Letiště bylo postaveno v roce 1943 americkou armádou během 2. světové války. Na Island momentálně létá přes 20 leteckých společností. Odhadovaný počet turistů za rok 2020 je 7 milionů. I přes vysoký počet turistů je letiště Keflavík poměrně malé a útulné a čekání během check-inu v hlavní sezóně v roce 2017 bylo méně než 10 minut v 98% případů.

{{% guide-tip %}}

Pokud si nakoupíte alkohol a pivo po přistání také ušetříte. Jelikož tyto položky jsou na letišti mnohem levnější než v zemi vzhledem k vysoké dani za alkohol.

{{% /guide-tip %}}

### Letiště Reykjavík, domácí letiště

RKV je druhé největší letiště a je vzdálené od centra města jen 2 km, což znamená, že to klidně zvládnete pěšky :). Na mezinárodní přepravu se využívá jen v případě nepříznivého počasí, když není možné přistát na letišti Keflavík. Z tohto letiště denně létají lety na menší letiště na ostrově, ale také je spojené s Faerskými ostrovy a Grónskem. Toto je dobré mít na paměti, pokud si chcete návštěvu Islandu zatraktivnit a případně se podívat i někam dál.

{{% guide-tip %}}

Lety do Grónska jsou často ovlivněné počasím a často meškají. Nezapomínejte na to při rezervování letenky.

{{% /guide-tip %}}

### Letiště Egilsstaðir, domácí letiště

**Air Iceland Connect** je jediná letecká společnost, která létá na toto letiště. Spojení s hlavním městem je několikrát za den.

### Letiště Akureyri, domácí letiště

I toto letiště spojuje jen společnost Air Iceland Connect. Let z Reykjavíku trvá zhruba 45-60 minut a je k dispozici několikrát denně. Kromě hlavního města můžete odtud letět i do Egilsstadir, Grímsey Island, Vopnafjörður, Þórshöfn.

Letiště

Překvapit Vás mohou i billboardy s reklamou na letní oblečení, kde modelky pózují místo v plavkách v péřových bundách. Rozhodně s sebou na island přibalte jednu vrstvu oblečení navíc než jste zvyklí.

Díky Golfskému proudu na ostrově nejsou extrémní podmínky, ale kvůli větru je často pocitová teplota mnohem nižší, než ukazuje teploměr.

Nejideálnější doba na návštěvu je, alespoň, co se počasí týče v letních měsících, neboli od května do září. Je ale třeba počítat s vyššími, turistickými cenami, které zvedají ceny ubytování a pronájmů aut od několik desítek procent oproti zimnímu období. Slunce v létě skoro nezapadá a teploty se pohybují až do 20 stupňů.

Avšak kvůli polární záři, která láká velký počet lidí, je potřeba přibalit svetr navíc a vypravit se na ostrov v zimě.

## Počasí v Reykjavíku

Nejhorší podmínky pro cestování do Reykjavíku panují v lednu a únoru, kdy je tu opravdu mrazivo a sychravo. . Hlavní město doporučujeme navštívit v letních měsících.

{{< guide-forecast7 code="64d13n21d82/reykjavik" >}}

## Kdy letět na Island

Nejpříznivější, co se počasí týče, jsou letní měsíce. Zhruba od května do září. Nicméně ale i tehdy je třeba počítat s nižšími teplotami a hlavně studeným a silným větrem. Možná vás ale nemile překvapí ceny. Turistickému ruchu se přizpůsobili hotely, půjčovny automobilů i místní prodejci a proto v těchto měsících očekávejte vše o několik procent dražší.

Pokud Vám nevadí zima, větší možnost sněhu a opravdu ledový vítr, zavítejte na Island v zimních měsících. Šance na spatření polární záře je několikanásobně vyšší a to i přímo v Reykjavíku. Ušetříte nějakou tu kačku a užijete si ostrov nerušený davy turistů.

### Nejlevnější letenky v kontextu počasí

Graf popisuje minimální nalezené ceny letenek do Reykjavíku a jejich
vývoj dle týdnů. Další údaje na grafu ukazují průměrné denní a noční teploty a
úhrn srážek, jsou-li data k dispozici. Prokliknutím na jednotlivé sloupce v
grafu získáte podrobnější [aktuální údaje z vyhledávače](/).

{{% FutureFlightPriceChart
  destination="KEF"
%}}

Tedy vidíte, které datum je pro odlet do Reykjavíku nejlepší vzhledem k vývoji
počasí v destinaci a vzhledem k aktuální ceně letenky.

Počasí

## Snæfellsjökull

Tři hodiny od Reykjavíku vzdálený poloostrov Snaefellsnesl na němž je nádherná ale již **nečinná sopka pokrytá ledovcem**. Spousta agentur pořádá na tento monumentální vrchol, jež **Jules Verne**, popsal jako vchod do středu země, túry. Půjčí Vám potřebné vybavení a připraví nepředstavitelný zážitek. Agentura je v tomto případě velmi důležitá, nemáteli dostateční vybavení nebo zkušenosti. Určitě nedoporučujeme výlet na vlastní pěst.

## Hekla

**Stále aktivní sopka Hekla**. Jedná se o druhou nejaktivnější sopku na Islandu, přezdívaná taktéž jako Brána do pekel. Jsou-li povětrnostní podmínky příznivé, je možné zdolat její vrchol.

## Kirkjufell

**Nejfotografovanější hora Islandu**. Na internetu najdete nepřeberné množství fotografií, koláží i obrazů s tímto přírodním úkazem. Fanoušci seriálu Hra o Trůny ji jistě poznají, její panorama se objevilo v několika scénách.

## Gejzíry a vodopády

### Haukadalur

Geotermální oblast Haukadalur se nachází asi 100km od Reykjavíku a jedná se o jedno z nejznámějších míst Islandu.

### Gullfoss

Pouhých 10 kilometrů od Geysiru nezapomeňte navštívit nejmohutnější vodopád Evropy. Horní část vodopádu měří 10 metrů a dolní 22 metrů na výšku.

### Vodopád Skógafoss

Česky: **Lesní vodopád**

Leží na jižní části ostrova. Zmíníme hlavně výšku, která je 62 metrů a šířku 25 metrů, proto patří k těm nejkrásnějším a největším na ostrově.

### Gejzír Strokkur

Název v překladu znamená **konev**. Nachází se na jihozápadní části ostrova. Vybuchuje téměř každých 10 minut a tryská do výšky až 25 metrů.

### Geysir

Jak nám už název napovídá, tento gejzír zapůjčil své jméno všem gejzírům světa. Je činný více jak 10 tis. Let Frekvence chrlení vody se mění. Od roku 2000, po mohutném islandském zemětřesení je aktivní každých 5 až 8 hodin.

## Zajímavá místa na Islandu

### Modrá laguna

Při návštěvě Islandu by měla být povinná právě Modrá laguna. Jedná se o geotermální lázně, jejichž teplá voda (39 C), obsahuje velké množství minerálů. Lázně je možné navštívit za pčelem relaxace, anebo při léčbě kožních onemocnění.

### Jökulsárlón

Krásné a rozlehlé jezero, na němž se rozprostírají modravé kry, které se neustále odtrhují a stále zvětšují plochu laguny. Momentálně je jezero velké 18km2. Při troše štěstí je zde možné pozorovat žijící tuleně.

### Národní park Þingvellir

Tento národní park je zároveň chráněn světovou organizací UNESCO, leží na hranici tektonických desek a proto zde vznikají pukliny a trhliny, čímž se vytváří malá i větší jezírka a koryta pro řeky.

Je významné převážně proto, že se tu dá vypozorovat, jakou rychlostí se od sebe vzdalují severoamerický a euroasijský kontinent.

### Národní park Vatnajökull

Rozloha téměř 15 tis mětrů z něj udělala druhý nějvětší NP v Evropě. Vatna = voda a joqul = ledovec, Jedná se tedy o největší evropský ledovec. Okolí není téměř osídleno z důvodu častých záplav a sesuvů půdy

## Nejvyšší hora Islandu Hvannadalshnjúkur

Nadmořská výška této hory je 2 110m a nachází se na severozápadním okraji masivu Öræfajökul.
Na tuto nejvyšší horu Islandu je možné s agenturou vystoupat.

Průvodce po Islandu

Související články

Průvodce Tureckem

Průvodce po Španělsku

Průvodce Ruskem

Průvodce po Itálii

Průvodce po Holandsku

Výhody registrace u Flymeto